Šestá scestná úvaha Jiř™ího Dě›deěka

Zatímco dř™ív jsme možná vě›dě›li, co teď, teď už jenom nevíme, co dř™ív. A jen víme, co potom, jenže když pak potom př™ijde, nevíme již, co jsme vě›dě›li př™edtím, nežli se potom stalo teď.

Rozhodně› však ani s tím, co jsme vě›dě›li dř™ív, jsme nevě›dě›li, co dř™ív, tak jako s tím, co víme teď, stejně› nevíme, co teď. A tak zbývá jen doufat, že až to vše jednou př™ičteme k tomu, co budeme vě›dě›t potom, dozvíme se konečně›, co teď, aniž bychom tápali, co dř™ív.

Ale co potom?

Př™evzato z knížky: Jiř™í Dedeček – Ob웾ník

Komunikace „naslepo“

Nedá mi, abych sem nevložil ěást z vydař™eného blogerského př™íspě›vku Binárního Ládina. Doporuěuji k př™eětení, stojí za to:

Sám mám nevalné zkuťenosti s tímto druhem komunikace naslepo, kdy ělově›k vůbec netuťí, kdo mu naslouchá, pokud mu vůbec ně›co naslouchá. Jednou jsem takhle nazdař™bůh komunikoval s neznámou inteligencí v Carrefouru, když jsem do krabice s nápisem „Na vaťe př™ání, námě›ty a př™ipomínky“ vhodil lísteěek s textem, „Př™eju si svě›tový mír“ a ono to k niěemu nevedlo.

Note: Respekt

ěŒtu Reflex s Respektem

Tedy ne že bych mě›l respekt k ěasopisu Relex, jedná se o dvě› periodika, která v knihovně› vyhledávám (krom odborného tisku a Literárních novin). Každopádně› ta dvojsmyslnost mě› zaujala.

Note

Otázka která mě› v současnoti tíží? Snad způsob, jak se dostat ze zažitých schemat myšlení, jak spojovat vě›domosti, pamatovat si potř™ebné, hledat zdroje, získat př™ehled, kompletnost. Jak t웾it z okamžiku a vyt웾it co nejvíc. Jak se soustř™edit na vě›c, kterou právě› konám a nezanedbávat to nebo ty ostatní. Jak využít možností kterých mám co nejlépe?

Exit mobile version
%%footer%%