Note: webdesign a architektura

Webdesignerská praxe bývá často srovnávaná s prací architektů. Nic proti. I při vědomí toho, že každé srovnání často kulhá nejméně na jednu nohu, minimálně jednu společnou paralelu obě srovnávané profese mají: Každý architekt ve své duši tajně nosí myšlenku, že se mu jednou podaří navrhnout a postavit obdobu Tančícího domu nebo Kaplického Chobotnice. Jenže drtivá většina běžných zákazníků touží po naprosto nudném, ničím výjimečném a obyčejném domku postaveném podle jejich naprosto neodborných představ. V němž se jim ale bude příjemně a pohodlně bydlet, bez ohledu na současné módní trendy a přání profesních es.

Miloslav Lešetický
http://zdrojak.root.cz/clanky/glosa-lesk-a-bida-prudce-kreativnich-portfolii/

Ideální prostor

Hledám prostor – ideální prostor. Místo bezpečné, teplé, intimní, ryze osobní – místo moje, suchovní, moudré, místo veskrze dobré. Prostor ohraničený a nekonečný zároveň. Jak vytvořit skutečně dobrý a maximálně příjemný prostor? Hledám architektonickou odpověď na otázku estetiky dobra.

Být embryem je stav splynutý s počátkem i koncem. Být v děloze, naprosto závislý a bezstarostný. Návrat do bezpečí­, do svého vlastního vesmíru, do nitra Boha, matky, Země.

Děloha je skutečný domov i klášter, uzavřený a meditativní. Pamětník na počátek života, na to nejdůležitější, co jsme v životě prožili. Život v děloze je zázrak sám o sobě – sen, který jsme doopravdy prožili.

Bolest osví­cení

K osvícení častěji než na vysoké hoře nebo v lavici chrámu dochází třeba při jízdě vlakem, sekání trávy nebo tichém bezradném sezení, kdy zdá se nedělámě nic a prostě nevíme. Cítíme vnitřní prázdnotu, bolest, zmatení, nicotu a přesto víme, že všechno je tak nějak správně a náhoda je spíše přihrávkou než nesmyslem a nesmysl tím nejrozuměnším cílem.

Nazývejte si to jak chcete a klidně› si říkejte pravý opak – pro mě jde o setkání s Bohem. Protože já Boha na hurá akcích a u dokonalých a úspěšných prostě nepotkávám.

Note: krize podruhé

Příčinou krise je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek.

V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku.

Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání.

Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.

Tomáš Baťa, 1932

Exit mobile version
%%footer%%