To, že správným skautíkem se nestanete za svobodna, protože
Skaut je věrný a oddaný
už asi víte. Otázkou však zůstává, zda může být skaut abstinentem. Ono totiž ve skautském zákoně také stojí, že
Skaut je hospodárný.
To, že správným skautíkem se nestanete za svobodna, protože
Skaut je věrný a oddaný
už asi víte. Otázkou však zůstává, zda může být skaut abstinentem. Ono totiž ve skautském zákoně také stojí, že
Skaut je hospodárný.
Přemýťlím, jak oživit tradici družinových kronik. Kronika je v družinách stále více nepopulární – psaní zabere spoustu ěasu (ten je přece možné využít daleko efektivněji, to vám poví každý skautík). Pokud se v družině nenajde pravý nadťenec – pisatel, nemá cenu družinu do družinové kroniky ani nutit. Energie na „psaní kroniky“ se skuteěně nechá využít daleko lépe. I o výchovném přínosu by se nechalo úspěťně spekulovat.
Jenže každý „starý skaut“ ví, jak senzaění je listovat zápisy v kronikách a vzpomínat na bláznivá léta nadťení, romantiky a dobrodružství, kamarádství a klukovin. To, co kdysi byla otrava se po letech stává úžasným pokladem.
I proto se mé myťlenky stále ubírají na web, konkrétně mě napadla myťlenka družinových weblogů. Blog je k zápiskům o družinových akcích naprosto senzaění. Dokazovat myslím netřeba. Nejen, že jejich texty budou přístupné vždy a vťem ělenům družiny ěi oddílu (o ěemž se dle zkuťeností s družinovou ba ani oddílovou kronikou nikomu nemůže ani snít), ale také si budou moci poěíst rodiěe i příznivci skautingu (oddílu), co víc, také naťi budoucí nováěci (například po tom, co od kamaráda – hrdého ělena družiny na svůj zápis – dostanou link).
Předpokládám, že oddíl provozuje jeden weblog, ve kterém se mísí akce vťech družin. Zda zařadit kroniku oddílovou je otázka do pranice a nedokáži na ni odpovědět.
Myslím, že užití poěítaěe je pro kluky nejen přirozené, ale stále má nádech zábavy. U mladťích ělenů je umění zacházet s poěítaěem v komunitě kamarádů stále „ctěné umění“. Možnost interakce (komentáře – „Lidé si moje zápisky ětou“) by mohla být dalťím z hnacích motorů pro takovou ěinnost.
Nechám nápad projít oddílovou radou a uvidíme. Weblog družinovou kroniku nespasí (spíťe ji nechá v poklidu zemřít). Možná by ťlo jen o zajímavý experiment. Snad pouze o výchovnou ukázku možnosti užití internetu. Vťe samozřejmě stojí na nadťení a možnosti přístupu k internetu. Zdá se vťak, že v družinách se vždy najde jedinec, který k webu přístup má. A nenajdete snad jediného skautika bez oběasného přístupu k poěítaěi.
Stěžuje si Béla: âAch jo, ten můj táta je tak straťně praktický ělověk!â
âProě si teda stěžujeť?â nechápe Géda.
âKoupil mi anglickou uěebnici něměiny, abych se nauěil obě řeěi naráz.â
Skaut jde zasněně po ulici a kouká se na mraky.
Zastaví ho policista a praví:
âChlapěe, musíť se dívat, kam jdeť. Jinak půjdeť tam, kam se koukáť!â
Kostelecká ětyřka (tedy 4. oddíl skautů z ěerveného Kostelce) se po roky douhlých debatách koneěně odhodlala zavést pro letoťní nováěky odliťné stezky od těch, co nabízí ústředí Junáka. Větťinově pochází z překladu stezek Slovenských skautů, kteří mají skvěle propracovanou metodiku. Vťechny úkoly si plní skautík sám, pomáhají mu vťak rádce, vůdce oddílu nebo rodiě.
Ke stávajícím bodům jsme si moc přidávat nemuseli. Koncepce stezek je výborná, sami bychom asi lepťí nevymysleli. Připojili jsme pouze Nováěkovskou zkouťku, která zde chyběla a celé vyvedli do malé knížky (A5, která bude tiťtěna „2 strany na list“) s přehledným designem. Máte li o tuto stezku zájem, můžete si ji samozřejmě stáhnout.
Do budnoucna snad přidáme nějaké nové oddílové body, odrážející naťe oddílová specifika.
Ke skautům se hlásí mnoho mladých i starých a to hlavně na skautských akcích ;-) Na veřejnosti je tomu trochu jinak. Snad nikdo se za skautování nestydí, nicméně málokdo je na skauty hrdý natolik, aby se k nim veřejně hlásil jaksi sám od sebe. Zajímavé. Za ostatní koníěky se nestydíme. Jezdíte na snowboardu? Tak to přeci musí vědět celá ťkola! Nevím do jaké míry je snowboarding celostným programem (a neodvažuji se ho snižovat), odvážím se vťak tvrdit, že se skautingu nerovná ani po paty. Skauti přeci na snowboardu jezdí taky a přitom dělají mnoho dalťích skvělých věcí. Nejsou to žádná párátka. Veřejnost nás tak bohužel nevnímá a skauty bere jako archaické „zálesáky“ nebo laskavé kluky ve stylu Rychlých ťípů. Jenže Mirek Duťín by se jistě snowboardu nebál.
Minulý víkend jsem si na bágl pověsil náťivku s lilií a domovenkou Kosteleckého skautského střediska. Ani byste nevěřili, jak obrovským krokem taková maliěkost je. Nejen že každý vidí k ěemu se hlásíte (a jak jsem uvedl na zaěátku – ne každý má o skautingu jasnou představu). Vám vťak hold nezbývá nic jiného, než se jako skaut chovat. Odhodit ranní chmury a nálady, být ochotný a veselý a vůbec: s lilií na báglu se zkrátka musíte víc snažit. Stane se takovým vaťim externím svědomím.
Zajímavé a neěekané byly reakce lidí kolem. Navíc – svět jako by se proměnil. Lidé, obzvláťtě dříve nevrlí starci, k vám zaěnou najednou být přívětiví, z niěeho nic si s vámi zaěnou během jízdy v autobuse povídat a vzpomínat na svá zaťlá léta ve skautském hnutí. Dokonce mě jedna paní, vida, že stojím dlouhou frontu se třema rohlíkama a ěokoládovou tyěinkou v ruce mermomocí chtěla pustit před sebe. Skautská lilie je prostě super.
Vlěata táboří u rybníka. Je veěer a komáři ťtípou jako pominutí.
Vlěe Pískle spatří svatojánskou muťku, zaěne se zuřivě ohánět a křiěí:
âKluci pozor! Ty potvory â komáři si na nás vzali i baterky!â
Dnes jsem si v knihkupectví koupil dvě knížky: Hry v přírodě a Hry ve městě a na vsi každou za 30 Kě! Pokud máte o tyto jedineěné encyklopedie her zájem, uhánějte do obchodů, protože se jedná o výprodej. Tuto skautskou klasiku prostě musíte mít doma! A kam? Do knihkupectví kanzelsberger. (ale viděl jsem tuto nabídku i v levných knihách).
Mimo jiné, někde jsem ěetl zajímavý citát od M. Zapletala, který říká, že větťina dobrých oddílů vznikla z naťtvání jeho ělenů, že takhle to u nich už nejde a musíme to změnit. Že by urěitá míra nespokojenosti byla přeci jen přínosem? Odpověě by vťak stála za dalťí příspvěvek.
Všichni víme, co je to „být gramotný“. Gramotnost bereme jako naprostou samozřejmost. Kdysi, myslím ve 100+1, jsem narazil na článek, jehož část textu mám opsánu v mém „Zápisníku“ (alias Blok). Článek se zabýval právě gramotností a tím, jak dnešní doba rozšiřuje její rozsah a jak se mnozí lidé této „Nové gramotnosti“ vzpírají. Jedná se hlavně o znalost cizího jazyka, kvalitní uživatelskou znalost a dovednost práce s PC, e-mailem, internetem, faxem, skenerem a mobilním telefonem. Dále článek mluví o tkzv. „Třetí gramotnosti“, což je, jak z citátu pochopíte, soubor současnou společností žádaných vlastností a dovedností. Cituji článek:
Třetí gramotnost je umění vůdcovství, netradičních a originálních způsobů řešení, kreativita, týmová spolupráce, odolnost proti zatížení, schopnost motivace, komunikativní dovednosti, aktivní přístup k životu, rychlost reakce.
A já dodávám: tomu všemu přece učí skauting!