Zaěnu filtrovat emaily

Asi zaěnu filtrovat emaily – a to podle klíěových slov, které v tě›le obsahují: „udě›lej“, „potř™ebuju“, „poťli“, „nemohl by jsi“.

Update: I když: to by mi zase nechodily žádný emaily! :-D

Zapletal a jeho encyklopedie her

Dnes jsem si v knihkupectví koupil dvě› knížky: Hry v př™írodě› a Hry ve mě›stě› a na vsi každou za 30 Kě! Pokud máte o tyto jedineěné encyklopedie her zájem, uháně›jte do obchodů, protože se jedná o výprodej. Tuto skautskou klasiku prostě› musíte mít doma! A kam? Do knihkupectví kanzelsberger. (ale vidě›l jsem tuto nabídku i v levných knihách).

Mimo jiné, ně›kde jsem ěetl zajímavý citát od M. Zapletala, který ř™íká, že vě›tťina dobrých oddílů vznikla z naťtvání jeho ělenů, že takhle to u nich už nejde a musíme to změ›nit. Že by urěitá míra nespokojenosti byla př™eci jen př™ínosem? Odpově›ě by vťak stála za dalťí př™íspvě›vek.

Rumunsko – Banát II.

Pokraěování v seriálu týkajícícho se výletování po Rumunsku.

###ěŒeské vesnice v Banátu

##Trocha z historie vesnic

Osídlení oblasti Banátu ěŒechy má př™ekvapivě› vtipný podtext. Celkem se jednalo o dvě› vlny. První zař™ídil jakýsi podnikatel jménem Magyarly, původem z Oravice. Tento podnikatel se dř™evem do oblasti svými sliby nalákal ně›kolik desítek ěeských rodin. Takto byla v roce 1823 založena první vesnice: Sv. Alžbě›ta (Elisabethfield) a v letech 1824-1825 Sv. Helena. Elisabethfield pozdě›ji kvůli nedostatku vody zanikla. Magyarly nesplnil svoje sliby a osadníci se v nouzi př™ihlásili do svazku vojenských pohraniěníků.

Druhá vlna př™ichází v letech 1827 – 1828 byla organizována vojenskými úř™ady, které takto př™iťli k pracovníkům pro službu na neobydleném území. V této době› byly založeny dalťí ěeské vesnice: Bigär (Bígr), Eibenthal, Ravensa (Rovensko), Sumita (ř umice) a nejvě›tťí z ěeských vesnic Gärnic (Gernik).

ěŒaťi v Banátu pocházejí nejěasě›ji z Plzeňska. Nebo alespoň my jsme nejěastě›ji potkávali obyvatele, kteř™í se ptali na Plzeň. Dle průvodce zde žijí bývalí obyvatelé (dle poětu): Pardubicka, Královehradecka, Chrudimska, Jaromě›ř™ska, Domažlicka, Klatovska, okolí Prahy, ale i Kolínska a Kutnohorska.

Podrobně›jťí informace o historii Banátu jsou k dispozici na adrese: http://banat.web.worldonline.cz.

###Proě jezdit do Banátu místo k moř™i
Z popisu Banátska je více než jasné, že př™i dovolené, strávené putováním po Banátu zažijtete trochu jiný druh zážitků než u italského moř™e. Kdo vťak v tě›chto oblastech aspoň chvilku pobyl na Banát nedá dopustit a nad válením u moř™e bude ohrnovat nos.

V prvé ř™adě› jde o neobyěejný zážitek z př™átelského prostř™edí, kde se „zastavil ěas“. Př™estože obyvatelé ěeských vesnic v Rumusnku žijí ve zpoždě›ní ťedesáti let, nelze je považovat za nikterak primitivní a zaostalé. Po pár hodinách pozorování si vťimnete, jak prostí lidé dokázali zachovat právě› to, co naťe př™ejímání a amerikanizování zcela pohltilo: kolektivní soužití, pomoc, ochotu, radost ze života, bezstarostnost, samostatnost, prostotu nebo nezávislost na zdrojích. Tento druh MOUDROSTI lze jenom závidě›t a mít tedy k tě›mto lidem respekt a úctu.

V druhé ř™adě› (již zmiňované) jde o neobyěejně› „zážitkové“, tedy emocionální chvíle v nedotěeném prostř™edí, př™átelské atmosféř™e, nádherné př™írodě›. Samozř™ejmě› musíte srazit ze svých nároků „rajských letovisek“ na pobř™eží Stř™edozemního moř™e. Vesnice mají např™íklad velký problém s odpady, kdy pro nás samozř™ejmé svozy nefungují a vě›tťina odpadu koněí na louce. To je znát právě› v zastavě›ných oblastech. Nicméně› jak vyjdete z vesnice, naskytne se vám pohled na úchvatná a odpadky nedotěená panoramata pastvin, kopců a polních cestiěek.

Jak jsem již zmínil, obyvatelé Banátu jsou nesmírně› př™ívě›tiví a pohostinní. Nabídnout hostům dobré jídlo, pití a nocleh zde patř™í k povinnostem. Pokud budete mít př™íležitost jí využít, mě›jte na pamě›ti, kolik práce a úsilí za ni obyvatelé musejí vynaložit.

V poslední ř™adě› bych rád zmínil smutnou skuteěnost, pro kterou opravdu stojí za to se do Banátu neprodleně› vydat: vesnice rychle vymírají. Jak si nám místní post웾ovali, mladá generace se z pochopitelných důvodů stě›huje do mě›st a i př™es pomoc ěŒlově›ka v tísni (např™. uěitelé z ěŒech) budete potkávat př™evážně› staré obyvatele. V lepťím př™ípadě› se bě›hem deseti, patnácti let z vesnic stane skanzen ěi specifická rekreaění místa, pravdě›podobně› vťak zaniknou úplně›.

Hodnota modlitby

Ptal jsem se – a žádná odpově›ď nebyla dostatečná.
Ȍetl jsem – a žádná knížka mě› nenaplňovala.
Díval jsem se – a nic nebylo k rozpoznání.
Poslouchal jsem – a slyšel jsem jen části.
Modlil jsem se – a srdce se mi otevř™elo celku.

Exit mobile version
%%footer%%