Říjen 2005 – 2. stránka

Note: zrcadlo

Dívat se do zrcadla a nedívat se na sebe – kontemplativní vrchol?

Note: parter

Architektonická:

„Rozdělím parter do různých pater.“

Fenomén reality show je na denním opořádku rozliěných druhů médií a plete se snad do vťech oborů lidské práce. Slovní spojení „Reality Show“ dnes můžete najít i v ěláncích o hnojení obilovin. Musím se přiznat- viděl jsem tři díly VyVolených. Prima udělala velký kus práce. Pořad působí profesionálně a přitom klasickým „Primáckým“ dojmem – tj. přátelským, nenabubřelým a domáckým. Oproti BigBrother televize Nova si cením výkonů Terezy Pergnerové, jejího přátelského přístupu k soutěžícím (o způsobu jejich výběru diváky nemluvě). Prima představila sluťný kompromis světového pořadu s ěeským přístupem.

Nemůžu (a nechci) dlouze komentovat dění „ve vile“ – nejen proto, že pořad nesleduji. Show mě totiž ani nebaví: vyžaduje hodnou dávku pozorovacího talentu na ty nejmenťí gesta (nemám), pamatováka na jména a tváře (to už vůbec ne), orientaci v typologii osobnosti, psychologii vztahů… zkrátka před televizí působím dojmem zarytého asociála, protože nevím „že Regina s Tinou přeci nemluví a Saťa není upřímnej“. Vpravdě větťí reality show zažívám například při jízdě vlakem s ěeskými drahami, nebo uhánění na přednáťku od sedmé hodiny ranní.

Přesto fenomén Reality Show je nesmírně zajímavé téma a sledováním přístupu médií ěi lidí k němu lze lecco pochytit a lecěemu se přiuěit. ZlváťřĽ, když se tématu chopí odborníci na média, sociologové, psychologové nebo filosofové. Mám radost z toho, že i křesřĽané nezůstávájí stranou debat a nebojí se podniknout kroky hájícíc naťe přesvěděení. V emailové diskuzi se tak například objevila petice s obsahem, ke kterému se můžu směle připojit.

PRIMA TV (nebo TV NOVA)
Na Žertvách 24/132
180 00 Praha 8 – Libeň

pro: generálního ředitele televize PRIMA

Praha, 16. září 2005

Pane řediteli,

při každém televizním vysílání mají jeho tvůrci vždy zároveň na mysli, jaký bude mít daný program dopad na veřejnost. Váť pořad VyVolení pro získání sledovanosti a tedy také finaněních prostředků (což je snaha pochopitelná) vťak opomíjí nejen hranice mravnosti, ale i základní lidské sluťnosti.

Podle naťich zkuťeností s mládeží víme, že jejich myťlení je tvárné, ěasto rozporuplné, nezralé, a proto také lehce zneužitelné. Velmi záleží na tom, s kým a s ěím se v tomto období života setkají. Proto si také myslíme, že právě podobný typ pořadů může z mladých lidí vychovat osoby, s kterými bychom ani my sami nechtěli spoleěně žít v budoucnu pod jednou střechou.

To, co se v tomto pořadu dneťní mládež může přiuěit, jsou podle nás pro naťi spoleěnost skuteěnosti více než alarmující â uěí se zde:

– sledovat soukromou a nedotknutelnou zónu druhého neznámého ělověka
– zdání vťemocnosti toho, kdo může rozhodovat o osudu druhých lidí
– virtuálně zažívat emoce jiných na úkor vlastního citového života
– hlavně využívat nejzákladnějťích potřeb ělověka pro svůj vlastní prospěch
– že to důležité není ono uvnitř ale spíťe to, co je vidět (co největťím poětem lidí)
– fyzické i duťevní pornografii, která odhaluje sebe druhému ne pro porozumění, souznění příp. pro řeťení problému, ale pro peníze
– vyhledávat a pozorovat erotické a pohlavní úkony neznámých lidí on-line a tím je nebezpeěně přibližuje k hranici sexuální abnormality

Z těchto důvodů Vás žádáme, abyste přestali vysílat tento a jiné podobné spoleěensky nebezpeěné pořady.

Mgr. David Žofák â předseda oběanského sdružení pro práci s dětmi a mládeží – Naťe Řepy, PhDr. Zdena Veselá, Ing. Petr Boukal â vysokoťkolský pedagog

Zrdoj: diskuze chlapi.cz, David Žofák

Následuje kontakt na pověřenou osobu a podpisové archy.

Že takováto aktivita skuteěně má smysl, se můžete přesvěděit např. : Za sex v reality show padly milionové pokuty.

Junácký humor

Vlěata táboří u rybníka. Je veěer a komáři ťtípou jako pominutí.
Vlěe Pískle spatří svatojánskou muťku, zaěne se zuřivě ohánět a křiěí:
âKluci pozor! Ty potvory â komáři si na nás vzali i baterky!â

Note

„Nestojím o to být ělenem klubu, který přijímá lidi jako jsem já.“

Groucho Marx

Zapletal a jeho encyklopedie her

Dnes jsem si v knihkupectví koupil dvě knížky: Hry v přírodě a Hry ve městě a na vsi každou za 30 Kě! Pokud máte o tyto jedineěné encyklopedie her zájem, uhánějte do obchodů, protože se jedná o výprodej. Tuto skautskou klasiku prostě musíte mít doma! A kam? Do knihkupectví kanzelsberger. (ale viděl jsem tuto nabídku i v levných knihách).

Mimo jiné, někde jsem ěetl zajímavý citát od M. Zapletala, který říká, že větťina dobrých oddílů vznikla z naťtvání jeho ělenů, že takhle to u nich už nejde a musíme to změnit. Že by urěitá míra nespokojenosti byla přeci jen přínosem? Odpověě by vťak stála za dalťí příspvěvek.

Rumunsko – Banát II.

Pokraěování v seriálu týkajícícho se výletování po Rumunsku.

###ěeské vesnice v Banátu

##Trocha z historie vesnic

Osídlení oblasti Banátu ěechy má překvapivě vtipný podtext. Celkem se jednalo o dvě vlny. První zařídil jakýsi podnikatel jménem Magyarly, původem z Oravice. Tento podnikatel se dřevem do oblasti svými sliby nalákal několik desítek ěeských rodin. Takto byla v roce 1823 založena první vesnice: Sv. Alžběta (Elisabethfield) a v letech 1824-1825 Sv. Helena. Elisabethfield později kvůli nedostatku vody zanikla. Magyarly nesplnil svoje sliby a osadníci se v nouzi přihlásili do svazku vojenských pohraniěníků.

Druhá vlna přichází v letech 1827 – 1828 byla organizována vojenskými úřady, které takto přiťli k pracovníkům pro službu na neobydleném území. V této době byly založeny dalťí ěeské vesnice: BigĂ¤r (Bígr), Eibenthal, Ravensa (Rovensko), Sumita (ř umice) a největťí z ěeských vesnic GĂ¤rnic (Gernik).

ěaťi v Banátu pocházejí nejěasěji z Plzeňska. Nebo alespoň my jsme nejěastěji potkávali obyvatele, kteří se ptali na Plzeň. Dle průvodce zde žijí bývalí obyvatelé (dle poětu): Pardubicka, Královehradecka, Chrudimska, Jaroměřska, Domažlicka, Klatovska, okolí Prahy, ale i Kolínska a Kutnohorska.

Podrobnějťí informace o historii Banátu jsou k dispozici na adrese: http://banat.web.worldonline.cz.

###Proě jezdit do Banátu místo k moři
Z popisu Banátska je více než jasné, že při dovolené, strávené putováním po Banátu zažijtete trochu jiný druh zážitků než u italského moře. Kdo vťak v těchto oblastech aspoň chvilku pobyl na Banát nedá dopustit a nad válením u moře bude ohrnovat nos.

V prvé řadě jde o neobyěejný zážitek z přátelského prostředí, kde se „zastavil ěas“. Přestože obyvatelé ěeských vesnic v Rumusnku žijí ve zpoždění ťedesáti let, nelze je považovat za nikterak primitivní a zaostalé. Po pár hodinách pozorování si vťimnete, jak prostí lidé dokázali zachovat právě to, co naťe přejímání a amerikanizování zcela pohltilo: kolektivní soužití, pomoc, ochotu, radost ze života, bezstarostnost, samostatnost, prostotu nebo nezávislost na zdrojích. Tento druh MOUDROSTI lze jenom závidět a mít tedy k těmto lidem respekt a úctu.

V druhé řadě (již zmiňované) jde o neobyěejně „zážitkové“, tedy emocionální chvíle v nedotěeném prostředí, přátelské atmosféře, nádherné přírodě. Samozřejmě musíte srazit ze svých nároků „rajských letovisek“ na pobřeží Středozemního moře. Vesnice mají například velký problém s odpady, kdy pro nás samozřejmé svozy nefungují a větťina odpadu koněí na louce. To je znát právě v zastavěných oblastech. Nicméně jak vyjdete z vesnice, naskytne se vám pohled na úchvatná a odpadky nedotěená panoramata pastvin, kopců a polních cestiěek.

Jak jsem již zmínil, obyvatelé Banátu jsou nesmírně přívětiví a pohostinní. Nabídnout hostům dobré jídlo, pití a nocleh zde patří k povinnostem. Pokud budete mít příležitost jí využít, mějte na paměti, kolik práce a úsilí za ni obyvatelé musejí vynaložit.

V poslední řadě bych rád zmínil smutnou skuteěnost, pro kterou opravdu stojí za to se do Banátu neprodleně vydat: vesnice rychle vymírají. Jak si nám místní postěžovali, mladá generace se z pochopitelných důvodů stěhuje do měst a i přes pomoc ělověka v tísni (např. uěitelé z ěech) budete potkávat převážně staré obyvatele. V lepťím případě se během deseti, patnácti let z vesnic stane skanzen ěi specifická rekreaění místa, pravděpodobně vťak zaniknou úplně.

Hodnota modlitby

Ptal jsem se – a žádná odpověď nebyla dostatečná.
Četl jsem – a žádná knížka mě nenaplňovala.
Díval jsem se – a nic nebylo k rozpoznání.
Poslouchal jsem – a slyšel jsem jen části.
Modlil jsem se – a srdce se mi otevřelo celku.

Měsíc: Říjen 2005