Prý jde o to

/ koncept /

Prý jde o to, aby se vě›dě›lo, oč jde.

Jenže:

Jde i o to, komu o to jde a proč.
Tedy: mě›l-li by ně›kdo /ně›co/ vě›dě›t, tak i také to, k čemu (je dobré vě›dě›t).

Nicméně›:

Ne každý vě›dě›t chce.
Ně›kteř™í vě›dě›t nechtě›jí a další nepř™esvě›dčíte, že by vě›dě›t mě›li.
Pak jsou tu ti, kteř™í by vě›dě›t chtě›li a nevě›dí a také ti druzí, kteř™í nevě›dí, že vě›dí.
Ten, kdo ví, by chtě›l vě›dě›t víc, a ti co vě›dí víc, by možná radě›ji nevě›dě›li vůbec.
Ně›kdo ani neví, že chce vě›dě›t. A další ví, že vě›dě›t nechce. Ten by však vě›dě›t mě›l.
Ně›kteř™í vě›dě›li a teď už radě›ji neví. Pak také ně›kdo ví a také ví, že je lepší, když druzí neví.
Takže v podstatě› o vě›dě›ní jde vždycky. Avšak lepší se zdá o vě›dě›ní nevě›dě›t.

Potažmo:

Všichni víme, co nevíme, tím spíš, že málokdo ně›co ví, a vě›tšinou víme pramálo, často vůbec nic.
Občas postačí, když neví jenom ně›kdo. Ȍasto je lepší, pokud neví nikdo.

A o to vlastně› jde; že možná vě›dě›t prostě› nejde a že možná ani o samotné vě›dě›ní zas tak nejde.

A tak:

Ať si jde komukoli o cokoli.
Mně› to jediné, o co mi jde, nejde.

Jedna myšlenka na “Prý jde o to”

Komentáře nejsou povoleny.

Exit mobile version
%%footer%%