Ke skautům se hlásí mnoho mladých i starých a to hlavně na skautských akcích ;-) Na veřejnosti je tomu trochu jinak. Snad nikdo se za skautování nestydí, nicméně málokdo je na skauty hrdý natolik, aby se k nim veřejně hlásil jaksi sám od sebe. Zajímavé. Za ostatní koníěky se nestydíme. Jezdíte na snowboardu? Tak to přeci musí vědět celá ťkola! Nevím do jaké míry je snowboarding celostným programem (a neodvažuji se ho snižovat), odvážím se vťak tvrdit, že se skautingu nerovná ani po paty. Skauti přeci na snowboardu jezdí taky a přitom dělají mnoho dalťích skvělých věcí. Nejsou to žádná párátka. Veřejnost nás tak bohužel nevnímá a skauty bere jako archaické „zálesáky“ nebo laskavé kluky ve stylu Rychlých ťípů. Jenže Mirek Duťín by se jistě snowboardu nebál.
Minulý víkend jsem si na bágl pověsil náťivku s lilií a domovenkou Kosteleckého skautského střediska. Ani byste nevěřili, jak obrovským krokem taková maliěkost je. Nejen že každý vidí k ěemu se hlásíte (a jak jsem uvedl na zaěátku – ne každý má o skautingu jasnou představu). Vám vťak hold nezbývá nic jiného, než se jako skaut chovat. Odhodit ranní chmury a nálady, být ochotný a veselý a vůbec: s lilií na báglu se zkrátka musíte víc snažit. Stane se takovým vaťim externím svědomím.
Zajímavé a neěekané byly reakce lidí kolem. Navíc – svět jako by se proměnil. Lidé, obzvláťtě dříve nevrlí starci, k vám zaěnou najednou být přívětiví, z niěeho nic si s vámi zaěnou během jízdy v autobuse povídat a vzpomínat na svá zaťlá léta ve skautském hnutí. Dokonce mě jedna paní, vida, že stojím dlouhou frontu se třema rohlíkama a ěokoládovou tyěinkou v ruce mermomocí chtěla pustit před sebe. Skautská lilie je prostě super.