Svoboda blogu, který nikdo neěte

Blog, který nikdo neěte se nemusí bát o ztrátu ětenář™ů. Tak zní moje teze, kterou t웾ko zpochybníte.

Nemusím snad na mnoha př™íkladech dokládat jak s množstvím ětenář™ů narůstá i odpově›dnost za kvalitu př™íspě›vků a – pokud není blogger skuteěně› výraznou a svébytnou osobností (jako tř™eba Plaváěek) – př™íspě›vky ztratí ťmrnc, Už jen proto, že množství ětenář™ů vás najednou zaěne př™ipravovat o soukromí – tedy tvůrěí svobodu. Př™íspě›vky se stanou více a více neutrální, jelikož jakékoli neuvážené slovní spojení může způsobit velké problémy a př™ipravit autora o reputaci – tedy o ětenář™e, kteř™í opě›t ovlivňují neutrálnost vaťich př™íspě›vků. Jde o zaěarovaný kruh.

Nemám nic proti odborným blogům. Poslední dobou vťak nenacházím na blozích, které jsem dř™íve ěetl (i pro trochu toho odborného vě›dě›ní) pot웻ení, př™ekvapení ani nové podně›ty. Zaěínají být pě›kně› nudnými. Najednou jakoby v nich nebylo více než v odborném ělánku.

A tak koněíme u blogerské quo vadis: buě blogovat př™estanete (jako Pixy nebo Marigold) nebo se stanete takovým tím nudným odborným blogem s bezvadnou grafikou na pomezí mezi odborným a zpravodajským plátkem bez osobního náboje. Miluji krásu chyb, vnitř™ní sdě›lení, prosté postř™ehy ze života – zkrátka to, co dě›lá z ělově›ka – váženého odborníka – ělově›ka individuum. Zde je dle mého míně›ní místo blogů. Odborných serverů mám spoustu.

Proto píťi pro radost a t웻ím se, když sem zavítá ně›kdo z mých př™átel.

Jedna myšlenka na “Svoboda blogu, který nikdo neěte”

  1. Hlavně ta poslední věta :-)

    Těd hlavně vĂ­c lidĂ­ ze spolča net, takĹže…

Komentáře nejsou povoleny.