Nejhlouběji se bojíme ne toho, že jsme slabí. Nejhlouběji se bojíme naši nezměrné síly. Naše světlo nás děsí, ne naše tma.

Ptáme se: kdo jsem já, abych byl moudrý, nádherný, nadaný a skvělý ?

Ale: Kdo jsi, abys takový nebyl ?

Jsi synem Boha.

Tvé hry na malém písečku světu nepomohou.

Není osvícené se krčit, aby jiní lidé kolem tebe se necítili ohroženi.

Narodili jsme se, abychom vyhlásili slávu Boha, kterou máme v nás.

Není jenom v některých, je ve všech.

A jak necháváme naše světlo svítit, nevědomky povolujeme druhým lidem, aby byli stejní .

Jak se osvobozujeme od našich strachů, naše přítomnost sama osvobozuje druhé.

Jednoduše nám chybí společenství. Zdravé a upřímné společenství lidí, co žijí kolem nás. Skupina, která nás může uzdravit.

Reálně žijeme mezi lidmi, ale jsme sami.

Tvůrci dějin

Lidé království Božího dělají dějiny. Lidé, kteří ještě žijí ve svém falešném ?já?, ve falešném světě iluzí, dějiny zdržují. Jenom se opakují. Jsou to konformní, ustrašení lidé. Hodní, úctyhodní, správně myslící lidé v každé době, kteří myslí kolektivně a nemají sílu prorazit ven.

?Běda, když vás svět bude chválit,? říká Ježíš (Lk 6,26). Asi zná nezdravost toho, co se obvykle považuje za zdravé a normální. Realita království Božího znamená vidět život novým způsobem: věci nejsou takové, jak se zdají. Není to tak, jak si myslíte. Pouze jedna věc je absolutní. Všechno ostatní je relativní a pomíjivé. Systém je to, jak lidé myslí, když nemyslí.

Myšlení na způsob království Božího nikdy nebude obecně přijato. Světský systém je příliš svůdný a oslepující.

Richard Rohr

Můžeme se hodně naučit od lidí, jako jsou kvakeři a mennonité. Jsou navyklí být menšinou. K tomu, aby věřili v pravdu, nepotřebují mít kolem sebe davy.

Náboženství neznamená konat krásné, řádné a správné věci, jak by lidé očekávali. Boží dobrota zasahuje daleko hlouběji než toto a vyžaduje daleko více. Kdo z nás by například s hrdostí přijal do domu takového Jana Křtitele ? muže divokého vzezření, jemuž se dalo stěží rozumět, jehož drsná slova by nás přivedla do nemalých rozpaků? Také Ježíš mluvil ke svým současníkům a nebyl pochopen. Stál mimo hlavní proud očekávání a to stačilo, aby ho označili za ?pomateného?.

Richard Rohr

Ježíšův nový řád světa je především naprosté převrácení starého světového řádu. On se ani neobtěžuje s ním bojovat, a právě to přivádí lidi k zuřivosti. Přímo jej ignoruje. A to je naprosto převratné.

Například, proč by se měl někdo pokoušet zbohatnout. Proč?Jakmile poznáte to, co je skutečné, nedává to ani trochu smysl.