Prý jde o to, aby se vědělo, oč jde.
Jenže:
Jde i o to, komu o to jde a proč.
Tedy: měl-li by někdo /něco/ vědět, tak i také to, k čemu (je dobré vědět).
Nicméně:
Ne každý vědět chce.
Někteří vědět nechtějí a další nepřesvědčíte, že by vědět měli.
Pak jsou tu ti, kteří by vědět chtěli a nevědí a také ti druzí, kteří nevědí, že vědí.
Ten, kdo ví, by chtěl vědět víc, a ti co vědí víc, by možná raději nevěděli vůbec.
Někdo ani neví, že chce vědět. A další ví, že vědět nechce. Ten by však vědět měl.
Někteří věděli a teď už raději neví. Pak také někdo ví a také ví, že je lepší, když druzí neví.
Takže v podstatě o vědění jde vždycky. Avšak lepší se zdá o vědění nevědět.
Potažmo:
Všichni víme, co nevíme, tím spíš, že málokdo něco ví, a většinou víme pramálo, často vůbec nic.
Občas postačí, když neví jenom někdo. Často je lepší, pokud neví nikdo.
A o to vlastně jde; že možná vědět prostě nejde a že možná ani o samotné vědění zas tak nejde.
A tak:
Ať si jde komukoli o cokoli.
Mně to jediné, o co mi jde, nejde.
hodnÄ dobrĂ˝ ;)