Note: Yamami

„Primitivní lidé nejsou nevzdě›laní, jen užívají jiných prostř™edků sdílení znalostí od generace ke generaci, a to v rámci pevné a nápomocné sociální struktury. Naproti tomu nevzdě›laný člově›k je produktem moderní společnosti, jejíž struktura se uvolnila a již nepodává nikomu pomocnou ruku.

Yamami

O škatulkování

Jedna osoba mi nedávno vytkla, že prý „škatulkuju“. No jo, opravdu, škatulkuju. Neumím jinak svě›t popsat, než v určitých kategoriích. Romové, Japonci, malí, velcí… Jak jinak se ubránit lhostejnosti?

Všechna nestrannost je umě›lá. Člověk je vždycky na ně›čí straně› a dobř™e tak činí. I nestrannost je stranická. Patř™il ke straně› nestranných. (G. Ch. Lichtenberg)

Modlím se správně›?

Abychom pro sebe objevili správný rytmus modlitby, modlitby, která by byla v souladu s naším temperamentem, musíme naslouchat způsobům, jakými k nám promlouvá sám Bůh. Jak nejlépe zpomalit a vstoupit do dialogu zjevení a odpovídat? To je u každého z nás odlišné.

Potř™ebuješ tř™eba ně›jaké svaté místo, možná místo, kde k tobě› už dř™íve Bůh promluvil. Snad je to ně›kde venku v př™írodě›, snad na ně›jaké židli nebo př™ed Nejsvě›tě›jší svátostí. Možná to je poslední lavice v kostele. Je to místo, na které se můžeš vracet, usadit se tu a hledat Boží tvář™. Nejjednodušší forma modlitby je tato: Každého dne prostě› na ně›jakou chvilku, je-li to možné, hledat Boží tvář™. Vě›dě›t, že sis s Bohem pohlédl do očí, žes dovolil Bohu, aby na tebe pohlédl.

Jestliže jsi spíše typ př™emýšlivý, pak právě› myšlenky tě› dovedou k onomu dialogu zjevení a víry. Je-li to tvůj styl, použij k tomu knihu. Nemysli si ale, že samotné čtení knihy už je dialog. Musíš dojít k tomu, abys promlouval k Bohu ze svého srdce, ve vztahu já-ty, obyčejnými slovy, jako bys mluvil ke komukoli jinému. Vyslovuj to, co opravdu cítíš, ne to, co si myslíš, že cítit máš. Když pociťuješ depresi, selhání, vnitř™ní zápas, pak právě› to máš př™inést Bohu. Všechno to jsou data. Neexistuje žádná „€žroztržitost“€œ.

Vyslovuj to, co opravdu cítíš…

Za obchodním centrem Jeťtě›d

Lukáť Beran se na stránkách Archiwebu zamýšlí nad plánovanou demolicí obchodního domu Ještě›d v Liberci. Ȍlánek uzavírá steskem odrážejícím situaci architektury v Ȍeské Republice.

…Takovýmto labyrintickým prostorem je i Ještě›d. Nehodí se proto k rozmístě›ní regálů dle systému prodeje společnosti Tesco Stores, koncipovaného jistě› neméně› psychologicky, ovšem zcela bez ohledu na místo. Navíc Ještě›d nevyplňuje svůj pozemek do posledního metru, což se dnes jeví jako zcela neodpustitelné. Dojemný relikt ideálů o lidském soužití nahradí (jediná, nenechme se mýlit) univerzální budova, starý dobrý nekonečný prostor. Obávám se, že půjde o dvouhektarový a dvoumiliardový junk-space, pro kterýžto termín Rema Koolhasse navrhuje Jana Tichá český ekvivalent brakový prostor /5. V developerském ráji českých mě›st se nám toto slovní spojení ještě› bude hodit. (celý článek)

Ať cheme nebo ne, nemůžeme př™eskočit padesát let vývoje svě›tové architektury a musíme si pě›kně› a poctivě› projít vším tím hnojem a myšlenkovou, jen na ekonomice závislou, strohostí. Vztah společnosti k architektuř™e se nevychová jen hezkými obrázky v časopisech. Je dán úhrnem obecně›-společenského vývoje. Do té doby budeme nadále bourat jedinečné budouvy a na jejich místo stavě›t ty brakové, domy bez hodnoty.