A jaký je můj e-mail?

Př™íbě›h slyťený v autobuse Filipem Rožánkem:

Odhadem osmnáctiletá dívka telefonuje v autobuse:
„Mám mejla, jasně›. Já ti ho poťlu ve zprávě›, jooo?“
„Já ti ho nechci diktovat… pokraěování na blogu Filipa Rožánka (A jaký je váť e-mail?)

Otázka „A jaký je váť e-mail?“ je skuteěně› na místě›. Sám jsem si v mladých letech (na stř™ední ťkole) zř™ídil nerozvážně› email se zdrobně›linou svého vlastního jména – tedy místo Vratislav mám v emailu zdrobně›linu VrářĽa, tedy bez diakritiky vrata. Nejméně› ětyř™i roky zoufám nad svou chybou, která se t웾ko napravuje. Dodnes nepochopím, jak jsem mohl zamě›nit své pro internet optimální „bezdiakritické“ kř™estní jméno za to kratťí s diakritikou…

Díky humornému postř™ehu Filipa Rožánka jsem se koneěně› rozhodl – února (2006) již používám jen svůj „dlouhý“ email ansorge.vratislav (zavináě) seznam.cz.

Senát podpoř™il registrované partnerství

Senátem proťel kontrovezní zákon o registrovaném partnerství. Zákon ěeká na podpis prezidenta Václava Klause. Ten, jak se domnívám, z politických důvodů zákon podepíťe. Není co ř™eťit. ěŒeská Republika prakticky ustanovila homosexuální partnerství.

Novinky: Senát podpoř™il registrované partnerství, zbývá Klaus

Důvody jeho př™ijetí jsou asi nejvíce patrné z citace senátora ODS Jaroslava Kubela. Rád bych zveř™ejnil názor ně›kterého z lidoveckých poslanců, nicméně› citace uvedená na novinkách.cz Jiř™ího Stodůlky není pravda právě› nejťřĽastně›jťí.

„Je na tom trochu s podivem, že nejvýrazně›jťí podporovatelé zákona jsou ti, kteř™í, není tomu tak dlouho, tyto lidi vyhazovali z práce, zavírali, protože to byla tehdejťí ideologie. A teě najednou ř™íkají, že je to bezvadné a že je plně› podporují. Teprve když jsme déle pohovoř™ili na výboru se soudružtiěkou (Kateř™inou) Koneěnou, tak z ní vypadlo, jak to vlastně› je. No my jsme si prý spoěítali, že to je milion voliěů. Tak to si spoěítala KSěŒM. Pan premiér Jiř™í Paroubek si spoěítal, že to je půl miliónu voliěů. ODS, ta je skromná, poěítala, že to je asi 300 tisíc voliěů. Lidová strana, ta si to nespoěítala, protože zř™ejmě› mezi nimi jich moc nebude, ti nám to spoěítají.“

Jaroslav Kubera (senátor ODS)

Klasický př™edvolební populismus. Takto hluboko zákonodárství ěŒeské Republiky kleslo…

Advent – čas blázně›ní a chaosu?

Taky vám poslední dobou stále více př™ipadá advent jako nejhektičtě›jší období v roce? Uzávě›rky, odevzdávky, vše jakoby se mě›lo stihnout do Vánoc. Svě›t kolem se stává víc komerčním – období pro nákup dárků, př™ehršlého dodě›lání všech restů a v záplavě› chaosu, kulturních akcí a reklam nám ně›jak nezbývá čas k př™ípravě› na př™íchod Ježíše do našeho strdce (nicméně› na př™íchod tchýně› na večeř™i př™ipraveni jsme).

Př™esto – Vánoce jsou i v cíkrevní tradici drama. „Andě›lé s trumpetami ruší noční pokoj a budí pokojně› spící pastýř™e a ještě› cosi halasně› vykř™ikují o nebi a zemi, porušují požární př™edpisy svě›telnými efekty, a panu a paní Nazaretským do toho ještě› brečí novorozeně›…“

A ukázalo se veliké znamení na nebi: Žena odě›ná sluncem, s mě›sícem pod nohama a s korunou dvanácti hvě›zd kolem hlavy. Ta žena byla tě›hotná a kř™iěela v bolestech, nebořĽ př™iťla její hodina. Tu se ukázalo na nebi jiné znamení: Veliký ohnivý drak s deseti rohy a sedmi hlavami, a na každé hlavě› mě›l královskou korunu. Ocasem smetl tř™etinu hvě›zd z nebe a svrhl je na zem. A drak se postavil př™ed ženu, aby pohltil její dítě›, jakmile se narodí. Ona porodila dítě›, syna, který má železnou berlou pást vťechny národy; ale dítě› bylo př™eneseno k Bohu a jeho trůnu… A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andě›lé se utkali s drakem. Drak i jeho andě›lé bojovali, ale nezvítě›zili, a nebylo již pro ně› místa na nebi. A veliký drak, ten dávný had, zvaný ěŽábel a satan, který svádě›l celý svě›t, byl svržen na zem a s ním i jeho andě›lé.
Zjevení 12,1 – 5.7-9

Drak v hně›vu vůěi té ženě› rozpoutal válku proti ostatnímu jejímu potomstvu, proti tě›m, kdo zachovávají př™ikázání Boží a drží se svě›dectví Ježíťova.
Zjevení 12,17

Tak jakýpak klídek ;-)

Kř™esřĽanské spoleěenství

David Kř™eěek na „spolěu“ 5. listopadu př™eěetl seznam vlastností, které by spoleěenství kř™esřĽanské (katolické) mládeže mě›lo splňovat. Na spolěu jsem nebyl. Text pocházel nejspíť z Diecézního centra mládeže, protože jej získal na setkání animátorů (tj. lidé, kteř™í se mají angažovat př™i formování mládeže př™i farnostech a nejen tam). Téma spoleěenství mě› hodně› zajímá. Protože ho ěasto ř™eťím, text jsem si od Davida o první možné př™íležitosti vyžádal. David má vťak evidentně› moc práce a proto svoje zamyťlení nad spoleěenstvím zveř™ejňuji bez znalosti tohoto textu. Až se mi dostane do rukou, objeví se jistě› na tomto blogu.

Richar Rohr, ve své knížce Proě být katolíkem? (pozn. lepťí název by zně›l: Proě zůstat katolíkem) píťe: „V osamě›ní je t웾ké slyťet Pána, jak nás volá ke svatosti.“ Pravý kř™esřĽanský život je spoleěenský.

Nejedná se ani tak o spoleěenský život ve významu „úěastnit se mnoha spoleěenských akcí“, jako zájem o spoleěnost a př™ijímání odpově›dnosti za to, co se kolem nás dě›je. V antickém Řecku byla osoba, která nemě›la poně›tí o „spoleěném dobru“ a která žila jen pro sebe a nestarala se o dobro ostatních vnímána jako „mravní idiot“ (idios). Paradoxně› v naťí (i kř™esřĽanské) spoleěnosti je jedinec hromadící bohatství, slávu nebo výhody bez ohledu na to, co se stane s ostatními, pokládaný za finaněního, mediálního ěi jiného génia.

Zdá se, že katolíci dnes již nesdílejí svoje otázky a názory, tím spíž svoje obtíže a vítě›zství s ostatními tak, jak tomu bylo za fungování prvních kř™esřĽanských spoleěenství. Katolíci se spolu ani nemodlí, neětou a nestudují Písmo, spoleěně› neodpoěívají a vzájemně› se nepoznávají. Katolíci dnes již prakticky nežijí spoleěenství v pravém slova smyslu, př™estože si mnozí evidentně› myslí, že ano.

Na slova o spoleěenství nasloucháme individualistickýma uťima. Dokonce i naťe snaha ke spoleěenství je motivována př™edstavou o tom, „co je v ně›m pro m웓. Zajímáme se spíťe o prospě›ch spoleěenství pro nás samotné, než o př™ínos, jakým bychom mohli být pro ostatní. Ti, jejichž oěekávání se nenaplní, odejdou a hledají jiná místa, která by je uspokojila. Jenže spoleěenství není zábavná instituce a nepostará se ani o naťi slávu nebo úsp웻ný start životní kariéry (v podstatě› by tomu tak mohlo být, pokud bychom spoleěenství takto nevnímali).

Jenže spása není pro individuum. Richar Rohr v již zmíně›né publikaci nazývá takový katolicismus Nekatolickým katolicismem. Nekatoliětí katolíci nemají smysl pro spoleěenství. Jsou př™evážně› individualisty, tak jako vě›tťina lidí moderní doby. Myslí nejprve na sebe a teprve pak na druhé. Nejednají na prvním místě› ze starosti o obecné dobro. A když už vyhledávají spoleěenství, nejěastě›ji se ptají, co tím získají sami pro sebe, co jim spoleěenství dá. Chtě›jí mít výhody spoleěenství bez toho, aby oni sami byli pro ně›j prosp웻ní. Vedou izolované životy a nezajímají se o osamě›lost ostatních.

Jistě›. Je t웾ké poznat, na které straně› ř™eky se právě› nacházíme. Možná vě›tťina z nás bojuje s proudem ně›kde uprostř™ed. V euforii zážitku spoleěenství ěasto jednoduťe zapomínáme, jak destruktivně› můžou naťe „hluboké duchovní zážitky“ působit na svě›t kolem nás, hlavně› na př™átele, rodiěe a kamarády. Zamě›ňujeme svě›t spoleěenství a př™átelství. Pro nové duchovní zážitky a zkuťenosti zanedbáváme vlastní př™átele, lidé, kteř™í nám byli oporou a zdrojem př™estáváme potkávat. Zanecháváme je ve stavu opuťtě›nosti.

Tou př™íěinou může být právě› spoleěenství. Když vě›tťinu tvoř™í kř™esřĽané, vě›tťinový pohled se zdá být pohledem kř™esřĽanským. Protože je sebeospravedlňující, nikdo se neptá, zda to je opravdu pohled Kristův. A „Božím dílem“ se v důsledku nechá obhájit ledacos.

Nemůžeme př™ece žít podle standartu spoleěnosti a ř™íkat tomu žít kř™esřĽansky.

Volné stahování dat

Stali jsme se spotř™ebiteli informací, konzumenty „vzdě›lání“. Př™itom bychom mě›li být spíťe „hledaěi“. Klást otázky a ne „vlastnit“ ně›jaké (jakékoli) odpově›di. Vě›ř™íme, že ěím více nabereme, tím jsme bohatťí a stáváme se sklady zkonzumovaných a zapomenutých informací – dě›l druhých lidí. Dě›l, které jsou, paradoxně›, pově›tťinou vytvář™eny stejně› bezmyťlenkovitě›, jak bezmyťlenkovitě› jsme je stáhli. Zkrátka nenecháme naťim duťím ěas se tě›mi odpadky prohrabat a najít ty dobré a v nich skryté poklady.

Volné stahování a kopírování dě›l degradují nápad a myťlenku na (ekonomické) zdroje. Mohu po nich ťmátnout, kdy se mi zachce. Spojení autor – dílo je naruťeno. I v kyberkulturním umě›ní, kde spojení s autorem je naruťeno zámě›rně› nebo v díle kolektivním – v každém díle je nápad, myťlenka, práce, kterou, pokud si dívák (duchovně›) neprožije, nemůže dílo (správně›) pochopit, ani si ho dostateěně› vážit. A o úctu k autoru (k druhému ělově›ku) zde př™eci jde mnohem víc než o autorská práva.

Takoví lidé jsou obě›tmi individualistické spoleěnosti – konzumu a svých emocí ěi chutí (chtíěů). Chápejte, nejedná se o množství dat, které ělově›k vlastní, ale o to, jakou jim př™ikládá váhu!

Komunikace „naslepo“

Nedá mi, abych sem nevložil ěást z vydař™eného blogerského př™íspě›vku Binárního Ládina. Doporuěuji k př™eětení, stojí za to:

Sám mám nevalné zkuťenosti s tímto druhem komunikace naslepo, kdy ělově›k vůbec netuťí, kdo mu naslouchá, pokud mu vůbec ně›co naslouchá. Jednou jsem takhle nazdař™bůh komunikoval s neznámou inteligencí v Carrefouru, když jsem do krabice s nápisem „Na vaťe př™ání, námě›ty a př™ipomínky“ vhodil lísteěek s textem, „Př™eju si svě›tový mír“ a ono to k niěemu nevedlo.

Zaěnu filtrovat emaily

Asi zaěnu filtrovat emaily – a to podle klíěových slov, které v tě›le obsahují: „udě›lej“, „potř™ebuju“, „poťli“, „nemohl by jsi“.

Update: I když: to by mi zase nechodily žádný emaily! :-D

Petice Reality Show

Fenomén reality show je na denním opoř™ádku rozliěných druhů médií a plete se snad do vťech oborů lidské práce. Slovní spojení „Reality Show“ dnes můžete najít i v ěláncích o hnojení obilovin. Musím se př™iznat- vidě›l jsem tř™i díly VyVolených. Prima udě›lala velký kus práce. Poř™ad působí profesionálně› a př™itom klasickým „Primáckým“ dojmem – tj. př™átelským, nenabubř™elým a domáckým. Oproti BigBrother televize Nova si cením výkonů Terezy Pergnerové, jejího př™átelského př™ístupu k sout웾ícím (o způsobu jejich výbě›ru diváky nemluvě›). Prima př™edstavila sluťný kompromis svě›tového poř™adu s ěeským př™ístupem.

Nemůžu (a nechci) dlouze komentovat dě›ní „ve vile“ – nejen proto, že poř™ad nesleduji. Show mě› totiž ani nebaví: vyžaduje hodnou dávku pozorovacího talentu na ty nejmenťí gesta (nemám), pamatováka na jména a tvář™e (to už vůbec ne), orientaci v typologii osobnosti, psychologii vztahů… zkrátka př™ed televizí působím dojmem zarytého asociála, protože nevím „že Regina s Tinou př™eci nemluví a Saťa není upř™ímnej“. Vpravdě› vě›tťí reality show zažívám např™íklad př™i jízdě› vlakem s ěŒeskými drahami, nebo uháně›ní na př™ednáťku od sedmé hodiny ranní.

Př™esto fenomén Reality Show je nesmírně› zajímavé téma a sledováním př™ístupu médií ěi lidí k ně›mu lze lecco pochytit a lecěemu se př™iuěit. ZlváťřĽ, když se tématu chopí odborníci na média, sociologové, psychologové nebo filosofové. Mám radost z toho, že i kř™esřĽané nezůstávájí stranou debat a nebojí se podniknout kroky hájícíc naťe př™esvě›děení. V emailové diskuzi se tak např™íklad objevila petice s obsahem, ke kterému se můžu smě›le př™ipojit.

PRIMA TV (nebo TV NOVA)
Na Žertvách 24/132
180 00 Praha 8 – Libeň

pro: generálního ř™editele televize PRIMA

Praha, 16. zář™í 2005

Pane ř™editeli,

př™i každém televizním vysílání mají jeho tvůrci vždy zároveň na mysli, jaký bude mít daný program dopad na veř™ejnost. Váť poř™ad VyVolení pro získání sledovanosti a tedy také finaněních prostř™edků (což je snaha pochopitelná) vťak opomíjí nejen hranice mravnosti, ale i základní lidské sluťnosti.

Podle naťich zkuťeností s mládeží víme, že jejich myťlení je tvárné, ěasto rozporuplné, nezralé, a proto také lehce zneužitelné. Velmi záleží na tom, s kým a s ěím se v tomto období života setkají. Proto si také myslíme, že právě› podobný typ poř™adů může z mladých lidí vychovat osoby, s kterými bychom ani my sami nechtě›li spoleěně› žít v budoucnu pod jednou stř™echou.

To, co se v tomto poř™adu dneťní mládež může př™iuěit, jsou podle nás pro naťi spoleěnost skuteěnosti více než alarmující – uěí se zde:

– sledovat soukromou a nedotknutelnou zónu druhého neznámého ělově›ka
– zdání vťemocnosti toho, kdo může rozhodovat o osudu druhých lidí
– virtuálně› zažívat emoce jiných na úkor vlastního citového života
– hlavně› využívat nejzákladně›jťích potř™eb ělově›ka pro svůj vlastní prospě›ch
– že to důležité není ono uvnitř™ ale spíťe to, co je vidě›t (co nejvě›tťím poětem lidí)
– fyzické i duťevní pornografii, která odhaluje sebe druhému ne pro porozumě›ní, souzně›ní př™íp. pro ř™eťení problému, ale pro peníze
– vyhledávat a pozorovat erotické a pohlavní úkony neznámých lidí on-line a tím je nebezpeěně› př™ibližuje k hranici sexuální abnormality

Z tě›chto důvodů Vás žádáme, abyste př™estali vysílat tento a jiné podobné spoleěensky nebezpeěné poř™ady.

Mgr. David Žofák – př™edseda oběanského sdružení pro práci s dě›tmi a mládeží – Naťe Řepy, PhDr. Zdena Veselá, Ing. Petr Boukal – vysokoťkolský pedagog

Zrdoj: diskuze chlapi.cz, David Žofák

Následuje kontakt na pově›ř™enou osobu a podpisové archy.

Že takováto aktivita skuteěně› má smysl, se můžete př™esvě›děit např™. : Za sex v reality show padly milionové pokuty.

Hodnota modlitby

Ptal jsem se – a žádná odpově›ď nebyla dostatečná.
Ȍetl jsem – a žádná knížka mě› nenaplňovala.
Díval jsem se – a nic nebylo k rozpoznání.
Poslouchal jsem – a slyšel jsem jen části.
Modlil jsem se – a srdce se mi otevř™elo celku.