Z těch, kdo mi opravdu vyjevili celý svůj příběh, jsem nikdy nepoznal nikoho, koho bych nemohl milovat. Když znáte pouze částečnou pravdu, můžete považovat druhé za opovrženíhodné. Když znáte celý obraz, jsou lidé vždy v určité míře hodni lásky.
Naše sexuální touha není morální zkouškou od Boha. To Bůh nás učí, že sami v sobě nejsme celí, že musíme být ve vztahu. Proto nás Bůh všemi možnými prostředky z naší uzavřenosti vytahuje. Bez sexuality bychom žili soukromé sterilní životy a svět by byl chladný.
Note: Kultura slepoty
V kapitole šesté a sedmé listu Římanům se sv. Pavel intenzivně zabývá hříchem. Popisuje ho některými z těchto způsobů: je to moc, je to vzorec předpověditelného vědění, zákon nutnosti. Hřích můžeme též popsat jako kulturu slepoty, systém přijaté lži. Je to systém, do něhož jsou lidé polapeni: my všichni říkáme tutéž lež, a proto už lží není. Hřích je tam, kde život zatuhne a pravda se ze strachu ukrývá. Je to tehdy, když nám vlastní zájem napovídá, na co pamatovat a na co zapomenout.
R. Rohr, Letting Go: A Spirituality of Subtraction
Já vím. Měli jsme se ozvat dřív.
Ale i dřív už bylo pozdě.
Svědomí
Prvním principem tradiční katolické morálky je, že ?člověk musí následovat své svědomí?.
Konflikt
Pokud někdo něco dělá špatně a pokud ho na jeho špatné chování upozorníme, riskujeme konflikt. Jako křesťané celkem bez problémů vyznáváme, že jsme hříšníci, horší ale je, když někdo za hříšníka považuje konkrétně mě a navíc z konkrétního důvodu. V takovém případě se dokážeme naježit, bránit a konflikt je na světě. Proto máme tendenci druhé s jejich selháními nekonfrontovat anebo ? v horším případě o nich komunikovat s jinými lidmi (?o něm bez něj?). Prostě nechceme riskovat ztrátu korektních nebo dokonce dobrých vztahů.
http://david-novak.blogspot.cz/2013/07/kdyz-se-nesnasi-nejblizsi-existuje.html
Ve skutečnosti nedávné dějiny řádového života říkají, že neexistuje příklad takového řádu, který by byl založen nebo obnoven kapitulami, hlasováním, skupinami, diskusemi, misijními prohlášeními nebo čímkoli jiným, nýbrž jednotlivci s hlubokou autoritativní vizí a povoláním
Pravda
Richard Rohr v zamyšlení na dnešní den: Hluboce ?mužská? je láska k pravdě, jakou choval Jan Křtitel. Miluješ pravdu a nezáleží za jakou cenu, nezáleží, kolik si naděláš nepřátel. Stojíš si za svými principy, dokonce i když ti to nedělá reklamu ani nepřináší uznání, potlesk nebo gratulace, dokonce i když jsi osamělým hlasem volajícího na poušti. Jan křičí pravdu do pouště prostě proto, že ve společnosti mu nikdo nechce naslouchat.
Napadlo vás jakej nesmysl je dělat organickou architekturu z mrtvýho materiálu?