Note: na poěátku

Dnes v mé (ne) pravidelné rubrice „zápisky“ zveř™ejním citát, který se dnes celý den zobrazoval na domovské stránce parazitního uskupení kostelecké mládeže v rubrice zamyťlení; slovo na den. Citát pochází z knížeěky Josefa Schultze: Vlídná povzbuzení na každý den. Autorem citátu je Marius Scheider. Př™eětě›te si ho radťi vícekrát: ;-)

Na poěátku svě›ta byl zvuk.

Volné stahování dat

Stali jsme se spotř™ebiteli informací, konzumenty „vzdě›lání“. Př™itom bychom mě›li být spíťe „hledaěi“. Klást otázky a ne „vlastnit“ ně›jaké (jakékoli) odpově›di. Vě›ř™íme, že ěím více nabereme, tím jsme bohatťí a stáváme se sklady zkonzumovaných a zapomenutých informací – dě›l druhých lidí. Dě›l, které jsou, paradoxně›, pově›tťinou vytvář™eny stejně› bezmyťlenkovitě›, jak bezmyťlenkovitě› jsme je stáhli. Zkrátka nenecháme naťim duťím ěas se tě›mi odpadky prohrabat a najít ty dobré a v nich skryté poklady.

Volné stahování a kopírování dě›l degradují nápad a myťlenku na (ekonomické) zdroje. Mohu po nich ťmátnout, kdy se mi zachce. Spojení autor – dílo je naruťeno. I v kyberkulturním umě›ní, kde spojení s autorem je naruťeno zámě›rně› nebo v díle kolektivním – v každém díle je nápad, myťlenka, práce, kterou, pokud si dívák (duchovně›) neprožije, nemůže dílo (správně›) pochopit, ani si ho dostateěně› vážit. A o úctu k autoru (k druhému ělově›ku) zde př™eci jde mnohem víc než o autorská práva.

Takoví lidé jsou obě›tmi individualistické spoleěnosti – konzumu a svých emocí ěi chutí (chtíěů). Chápejte, nejedná se o množství dat, které ělově›k vlastní, ale o to, jakou jim př™ikládá váhu!

Zaokrouhlení minut na ětvrt hodiny

Př™i práci na jednoduché správě› akcí kosteleckého skautského stř™ediska jsem narazil za zajímavý problém. Pomocí php vypisuji poěty minut a to po ětvrt hodině›. Jde tedy o <select>, který zobrazuje hodnoty: 00, 15, 30, 45.

Nicméně› chci také nastavit aktuální ěas. Tedy vybrat tu položku, která je nejblíže aktuálnímu ěasu (minutě›). Jak tedy zaokrouhlit ěíslo na „ětvrt hodiny“?

Řeťení je více než primitivní:

/—code

Funkce se chová př™esně› jak potř™ebuji:
– pro 26. minutu –> 30
– pro 16. minutu –> 15

Samozř™ejmě› je tř™eba oťetř™it dvojcifernost nuly (0 –> 00) a krajní hodnotu celé hodiny (60 –> 00)

Sen o svítícím okně›

Chodím po tmavém mě›stě›. Duše plná odpadků. čŒerné postavy bez tvář™e, tvaru; kamenní duchové t웾ce se valící do mého nitra. Zmatek. Bloudím pod černočernou oblohou, ztracený ve mě›stě› padlých andě›lů… a hle. Osoba. Zař™ící srdce mě› oslepuje, jako v to nejranně›jší ráno, když znenáhla rozsvítí se lampa. Tř™esu se. Náhle jakoby opadne t웾ký krunýř™. Cítím úlevu.

„Jdi k tě›m svítícím oknům. Tam žijí dobré rodiny, tam najdeš společenství a lásku.“

Zlváťtní. Dř™ív zde žádná svítící okna nebyla.